Tradičně, na den svátku Cyrila a Metoděje, máme doma tzv. "česnekobraní"
Má to svůj rituál, a jak jsem se dnes dočetla, česnek sám o sobě rituály podporuje, prý :)
V podstatě něco na tom bude.
Na podzim - na sv. Václava jdou stroužky do země )
přežijou mrazy, sníh i jarní tání
a v nejteplejších dnech, se vyloupnou na Slunce,
vysychají, dozrávají a čekají na zimní uskladnění :)
****
Aktuální fotoreport .)
*******************************************************************
s dovolením sdílím, pár zajímavých informací a receptur, které mě zaujaly :)
Česnek: lidový (vše)lék a co o něm ještě nevíme
autorka: Jana Kučerová
Česnek používali k prevenci a léčení staří Egypťané, chválil jej Homér, Aristoteles, Vergilius, Plinius, Mohamed a mnoho dalších. V arabských zemích byly nalezeny pět tisíc let staré nápisy psané klínovým písmem, které doporučují tuto rostlinu jako kořenidlo při vaření. Staří Řekové jej pokládali na rozcestí pro Hekaté, bohyni podsvětí, a cestovatelé jej nosili s sebou, aby je ochránil před její mocí. Galenos jej označil za „knížete mezi léky sedláků a venkovanů“. Ve čtvrté knize Mojžíšově se píše o tom, jak Izraelité po útěku z Egypta vzpomínali na česnek, který jim velmi chyběl.
Dnes se běžně používá jako zelenina a zároveň je lékem. Patří do čeledi liliovitých, kterých je na světě asi 500 druhů, a společně s cibulí je snad nejhojněji využívanou rostlinou v kuchyních celého světa. V kalifornském městě Gilroy se dokonce pravidelně pořádá velmi oblíbený „česnekový festival“.
V obchodě běžně dostaneme ke koupi česnek setý, Allium sativum, jehož odrůdy je možné rozeznat podle barvy slupky (bílá, fialová, růžová), a mnozí si ho pěstují i sami na své zahrádce. Volně v přírodě můžeme nalézt divoce rostoucí česnek medvědí.
Za jeho pravlast je většinou považována jižní Sibiř, odkud se česnek rozšířil nejprve do Přední Asie, později do Egypta, a nakonec i do střední a severní Evropy. Dnes je pěstován ve všech částech světa a přizpůsobil se místním podmínkám, takže v jižních, teplých krajích má jemnější chuť a je šťavnatější, kdežto v chladných severních pásmech je tužší a ostrý, takže se používá spíše jako kořenná bylina než zelenina.
První vědecké zkoumání účinků česneku proběhlo koncem sedmnáctého století. Dnes se hovoří o více než dvou stech různých substancích, které z něj činí skutečný léčebný prostředek. Obsahuje například sirné sloučeniny, vitamíny (A, B, C, E), minerály a stopové prvky (draslík, sodík, vápník, magnezium a další), enzymy, aminokyseliny, mastné kyseliny, flavonoidy a adenosin. Využívanou částí u česneku setého je jeho kořen, který tvoří řada půlměsíčků či stroužků spojených v jeden celek – hlavičku.
Hlavní účinky česneku:
a) vnitřní použití
– má silné protizánětlivé účinky (allicin obsažený v česneku je silné přírodní antibiotikum)
– chrání kardiovaskulární systém (ředí krev a snižuje vysoký krevní tlak, snižuje zvýšenou hladinu cholesterolu a tuku v krvi)
– snižuje riziko rakoviny (zejména u rakoviny žaludku, střev a prostaty)
– působí příznivě při artróze a revmatismu, zmírňuje plicní a zažívací infekce
– zvyšuje tělesnou imunitu a přispívá k odstraňování toxinů a rakovinotvorných látek z těla pocením
– pomáhá při ateroskleróze
– zlepšuje pružnost cévních stěn, a tím léčí křečové žíly a zabraňuje jejich další tvorbě
– povzbuzuje chuť k jídlu
– zmírňuje účinky jedů (bolehlav, oměj)
– pomáhá při cukrovce (česnekový ocet, olej nebo kapsle)
– pomáhá při kašli a kloubních potížích, zmírňuje bolesti v krku při nachlazení
– odstraňuje nadýmání (hlavně česnek pečený ve slupce)
– úspěšně z těla vypuzuje střevní parazity
– léčí opary (hubí mikroorganismy, které je způsobují)
– má příznivý vliv na mozkovou činnost
b) zevní použití
– pomáhá při bodnutí hmyzem a uštknutí nebo kousnutí jedovatými zvířaty (potírání rány česnekem)
– přispívá k lepšímu hojení ran (česnekový ocet, výplachy)
– pomáhá léčit akné (rozpůlený stroužek česneku, česnekový ocet nebo česneková maska)
– pomáhá odstranit bradavice a kuří oka (přiložit rozkrojený stroužek česneku)
– zmírňuje hemeroidy (česnekový krém nebo dobře naolejovaný čípek ze stroužku česneku)
– pomáhá při omrzlinách (potírání, krém, koupel)
– zmírňuje bolesti uší a zubů
– zmírňuje kloubní potíže
– tiší bolesti křečových žil a tlumí jejich záněty (zábaly, potírání, sedací koupel)
c) zevní i vnitřní použití
– bojuje proti plísním, bakteriím a virům
– pomáhá při bronchitidě (zábal, inhalace, sirup)
– léčí hnisavé vředy a nežity (česnekový ocet, obklady, zábaly, tinktura, preparáty)
– zmírňuje ischias (zánět sedacího nervu)
– zmírňuje kašel (zábal, sirup)
– jeho aroma odpuzuje komáry, hady a škorpiony.
V Egyptě byl česnek společně s cibulí posvátnou rostlinou. Egypťané jej přinášeli jako obětní dar svým bohům a dodával jim i sílu a odvahu před bojem. Byl nalezen dokonce i v Tutanchamonově hrobce. K posílení odvahy, síly a mužnosti ho používali také Římané a Řekové, když si před bojem uvazovali česnek kolem pasu. Koneckonců proč ne, vždyť nať česneku má tvar kopí nebo čepele. Vždy byl součástí lidového léčitelství, kde neexistuje snad nic, co by nešlo léčit česnekem. Ale užívala ho i lékařská věda. Dodnes se zachovaly Hippokratovy a Dioskurovy záznamy o jeho použití v boji s různými chorobami. Česnek byl součástí pokrmů Sumerů a pěstovali ho také lidé v babylonských královských zahradách. Obecně byl česnek odjakživa považován za magickou rostlinu, která má kouzelnou moc a dokáže ochránit před veškerým zlem: zahání zlé duchy, slouží k zaříkávání démonů, ochraně před čarodějnicemi, démony, upíry… Koneckonců dodnes si někteří lidé z těchto důvodů věší česnek doma nebo nosí jeho stroužek stále s sebou. Souvisí to nejspíš s jeho výraznou a pronikavou vůní, která vzniká setkáním sirných sloučenin obsažených v česneku se vzduchem. Nejúčinnější sirnou sloučeninou je tu allicin, který má antibakteriální účinky a snižuje hladinu cholesterolu i krevního tlaku.
Charakteristický je pach z úst, který česnek zanechává ještě několik hodin po jeho konzumaci. Má původ ve složkách rostlinných silic vylučovaných z těla dechem, tedy plícemi a potem. Tato nepříjemná stránka se dá vyřešit použitím různých česnekových preparátů, například tablet, které tento nežádoucí účinek nemají. Nicméně nejúčinnější je přece jen česnek čerstvý.
„Divokou“ formu česneku můžeme nalézt v přírodě ve vlhkých hájích a listnatých lesích. Jde o česnek medvědí, Allium ursinum. Jeho listy jsou velmi podobné listům konvalinky (která je mimochodem jedovatá), objevuje se však o měsíc dříve a poznáme ho bezpečně podle pronikavého česnekového aroma. Kvete bílými jemnými kvítky a nesbírá se jeho cibulka, nýbrž jen listy, případně květonosné stvoly. Brzy po odkvětu zmizí i listy a objeví se zase až za rok. Je velmi oblíbenou pochoutkou zvířat, a jak již naznačuje jeho název, chutná také medvědům. Pokud se přidává do krmení domácím zvířatům, přenáší se jeho pach do mléka a masa.
Drobně nakrájenými listy česneku medvědího můžeme posypat chléb s máslem, vařené brambory, okořenit polévku, pomazánku, špenát či obohatit salát. Obsahuje všechny látky jako česnek setý, ale jeho účinky jsou mnohem silnější. Sušením listy ztrácejí léčivé účinky, proto je nejlepší využít čerstvou rostlinu, případně si z ní pro použití v pozdějších obdobích roku vyrobit léčivou tinkturu. Ta si potom původní sílu uchovává. Už jste někdy pili česnekové víno? Na konci tohoto článku naleznete recept.
Velkou předností česneku je, že u něj nebyly nalezeny téměř žádné nežádoucí účinky. Pokud po něm lidé někdy trpí zažívacími potížemi, je to spíše z důvodu konzumace středních zelených výhonků, a ne kvůli požitému množství česneku. Může se také objevit pálení žáhy u osob s citlivým žlučníkem, případně kožní vyrážka u lidí na česnek alergických. Užívání česneku společně s inzulínem je lépe konzultovat s lékařem a není dobré brát větší množství česneku společně s antikoagulačními léky. Stále však platí, že je česnek lehce dostupný, levný, má okamžitý účinek a nejsilnější je v oblasti prevence.
Česnek měl a má i své odpůrce, kteří ho nemusí mít. Josef A. Zentrich ve své knize Třetí cesta ke zdraví říká: „Česnek je rostlina „horká“ a „suchá“ – proto neprospívá lidem, kteří podobné vlastnosti mají dosti zdůrazněny, tedy lidem s „horkou hlavou“, horkokrevným cholerikům. Naopak je česnek mimořádně vhodným léčivem pro flegmatiky a vůbec ty lidské typy, které rády a hned upadají do té či oné formy pasivity.“ Česnek tedy působí nejen na fyzické tělo, ale i na vyšší složky člověka, přesně tak, jak by to mělo být u každého opravdového léku.
Podle čínské medicíny, která dělí vše do základních pěti prvků, je česnek čistým kovem. Kov představuje řád téměř vojenský, stabilitu, pevnost a tendenci navrátit původní stav. Česnek takto čistí a sterilizuje člověka na všech úrovních, nejen na té fyzické. Tady působí nejvíce na ty části těla, které v čínské medicíně také odpovídají kovu – a to jsou plíce, tlusté střevo a kůže. Plícemi a tlustým střevem vychází z organismu vše, co je pro něj nevhodné neboli podle čínské terminologie „kalné“. „Kalné“ od „čistého“ odděluje i kůže, jež brání vniknutí „kalných“ částí z vnějšku, ale také umožňuje vnitřním „kalům“ opustit tělo. Na úrovni psychické se česnek projevuje tendencí následovat a udržovat tradice, takže v nás podle čínské medicíny probouzí smysl pro tradiční hodnoty, na něž se dnes zapomíná, především na hodnoty morální. Tady je česnek jakýmsi aktivizátorem „hlasu svědomí“, vnitřního hlasu, který už v dnešní době přehlušily všechny vnější zvuky tramvají, aut, strojů, hudby a reklam, jež na nás stále útočí. Umění slyšet totiž podle čínské tradice také náleží k prvku kov. A takto nám může česnek pomoci lépe naslouchat svému vnitřnímu hlasu, který se nám mnohdy snaží dobře poradit. Co říkáte, nezkusíme to?
Pár receptů na závěr
TINKTURA Z ČESNEKU SETÉHO:
250 g česneku naložíme do 1 litru pálenky a necháme 14 dnů odstát při teplotě asi 30 stupňů. Láhví několikrát denně důkladně zatřepeme a po 14 dnech obsah scedíme. Tinktura vydrží zhruba jeden rok.
SIRUP PROTI VYSOKÉMU KREVNÍMU TLAKU:
Rozpustíme 100 g cukru ve sklenici vody a přidáme dvě hlavičky česneku. Dobře promícháme a užíváme denně dvě polévkové lžíce tohoto sirupu.
BĚLORUSKÝ RECEPT PROTI SKLERÓZE:
Rozetřeme jednu hlavičku česneku s jedním citronem a zalijeme litrem vařící vody. Necháme 48 hodin stát. Scedíme, uzavřeme do láhve, uložíme do chladna a užíváme třikrát denně jednu lžičku.
TINKTURA Z ČESNEKU MEDVĚDÍHO:
Nadrobno nakrájené listy naplníme do lahve a zalijeme 50% lihem nebo režnou kořalkou. Láhev dobře uzavřeme a postavíme na 147 dní na slunce nebo do tepla, nejlépe poblíž kamen. Obsahem občas protřepáváme. Potom přecedíme, vylisujeme, necháme ustát, tekutinu odsajeme a zbytek přefiltrujeme. Užíváme dvakrát denně kávovou lžičku v čaji nebo v mléce.
VÍNO Z ČESNEKU MEDVĚDÍHO:
Hrst drobně nakrájených listů dáme do 1/4 litru bílého vína, krátce povaříme, scedíme, osladíme podle chuti medem a obden pomalu po doušcích popíjíme.
TIPY A POSTŘEHY:
– Když stroužky česneku spaříme vroucí vodou a osušíme, slupku z nich snadno stáhneme.
– Stroužky lze lépe oloupat, když předtím česnek namočíme na půl hodiny do studené vody.
– Čím více je česnek nasekán nebo rozdrcen, tím více předá pokrmu svého aroma a chuti a naopak, čím větší jsou jeho kousky (případně i celé stroužky), tím jemnější je i jeho projev v pokrmu.
– Česnekový pach z rukou odstraníme pomocí osoleného citronu a umytí pod vodou nebo drhnutím rukou nerezovou lžičkou v míse pod tekoucí vodou.
– Zápach česneku z úst lze odstranit žvýkáním čerstvé zelené petrželky, pažitky, řeřichy, anýzu, fenyklu, pomerančové slupky, skořicové tyčinky, jablka, semen koriandru nebo pár zrnek pražené kávy, křenem či opečenou červenou řepou nebo vypitím sklenice mléka. Pomůže také mátový čaj, hlávkový salát (účinky jsou individuální, každý si může vyzkoušet, co mu nejlépe vyhovuje).
– Zápach česneku z nádoby odstraníme vypláchnutím vodou, a vložením novinového papíru (za pár dnů je vůně česneku pryč).
Jana Kučerová
Dnes se běžně používá jako zelenina a zároveň je lékem. Patří do čeledi liliovitých, kterých je na světě asi 500 druhů, a společně s cibulí je snad nejhojněji využívanou rostlinou v kuchyních celého světa. V kalifornském městě Gilroy se dokonce pravidelně pořádá velmi oblíbený „česnekový festival“.
V obchodě běžně dostaneme ke koupi česnek setý, Allium sativum, jehož odrůdy je možné rozeznat podle barvy slupky (bílá, fialová, růžová), a mnozí si ho pěstují i sami na své zahrádce. Volně v přírodě můžeme nalézt divoce rostoucí česnek medvědí.
Za jeho pravlast je většinou považována jižní Sibiř, odkud se česnek rozšířil nejprve do Přední Asie, později do Egypta, a nakonec i do střední a severní Evropy. Dnes je pěstován ve všech částech světa a přizpůsobil se místním podmínkám, takže v jižních, teplých krajích má jemnější chuť a je šťavnatější, kdežto v chladných severních pásmech je tužší a ostrý, takže se používá spíše jako kořenná bylina než zelenina.
První vědecké zkoumání účinků česneku proběhlo koncem sedmnáctého století. Dnes se hovoří o více než dvou stech různých substancích, které z něj činí skutečný léčebný prostředek. Obsahuje například sirné sloučeniny, vitamíny (A, B, C, E), minerály a stopové prvky (draslík, sodík, vápník, magnezium a další), enzymy, aminokyseliny, mastné kyseliny, flavonoidy a adenosin. Využívanou částí u česneku setého je jeho kořen, který tvoří řada půlměsíčků či stroužků spojených v jeden celek – hlavičku.
Hlavní účinky česneku:
a) vnitřní použití
– má silné protizánětlivé účinky (allicin obsažený v česneku je silné přírodní antibiotikum)
– chrání kardiovaskulární systém (ředí krev a snižuje vysoký krevní tlak, snižuje zvýšenou hladinu cholesterolu a tuku v krvi)
– snižuje riziko rakoviny (zejména u rakoviny žaludku, střev a prostaty)
– působí příznivě při artróze a revmatismu, zmírňuje plicní a zažívací infekce
– zvyšuje tělesnou imunitu a přispívá k odstraňování toxinů a rakovinotvorných látek z těla pocením
– pomáhá při ateroskleróze
– zlepšuje pružnost cévních stěn, a tím léčí křečové žíly a zabraňuje jejich další tvorbě
– povzbuzuje chuť k jídlu
– zmírňuje účinky jedů (bolehlav, oměj)
– pomáhá při cukrovce (česnekový ocet, olej nebo kapsle)
– pomáhá při kašli a kloubních potížích, zmírňuje bolesti v krku při nachlazení
– odstraňuje nadýmání (hlavně česnek pečený ve slupce)
– úspěšně z těla vypuzuje střevní parazity
– léčí opary (hubí mikroorganismy, které je způsobují)
– má příznivý vliv na mozkovou činnost
b) zevní použití
– pomáhá při bodnutí hmyzem a uštknutí nebo kousnutí jedovatými zvířaty (potírání rány česnekem)
– přispívá k lepšímu hojení ran (česnekový ocet, výplachy)
– pomáhá léčit akné (rozpůlený stroužek česneku, česnekový ocet nebo česneková maska)
– pomáhá odstranit bradavice a kuří oka (přiložit rozkrojený stroužek česneku)
– zmírňuje hemeroidy (česnekový krém nebo dobře naolejovaný čípek ze stroužku česneku)
– pomáhá při omrzlinách (potírání, krém, koupel)
– zmírňuje bolesti uší a zubů
– zmírňuje kloubní potíže
– tiší bolesti křečových žil a tlumí jejich záněty (zábaly, potírání, sedací koupel)
c) zevní i vnitřní použití
– bojuje proti plísním, bakteriím a virům
– pomáhá při bronchitidě (zábal, inhalace, sirup)
– léčí hnisavé vředy a nežity (česnekový ocet, obklady, zábaly, tinktura, preparáty)
– zmírňuje ischias (zánět sedacího nervu)
– zmírňuje kašel (zábal, sirup)
– jeho aroma odpuzuje komáry, hady a škorpiony.
V Egyptě byl česnek společně s cibulí posvátnou rostlinou. Egypťané jej přinášeli jako obětní dar svým bohům a dodával jim i sílu a odvahu před bojem. Byl nalezen dokonce i v Tutanchamonově hrobce. K posílení odvahy, síly a mužnosti ho používali také Římané a Řekové, když si před bojem uvazovali česnek kolem pasu. Koneckonců proč ne, vždyť nať česneku má tvar kopí nebo čepele. Vždy byl součástí lidového léčitelství, kde neexistuje snad nic, co by nešlo léčit česnekem. Ale užívala ho i lékařská věda. Dodnes se zachovaly Hippokratovy a Dioskurovy záznamy o jeho použití v boji s různými chorobami. Česnek byl součástí pokrmů Sumerů a pěstovali ho také lidé v babylonských královských zahradách. Obecně byl česnek odjakživa považován za magickou rostlinu, která má kouzelnou moc a dokáže ochránit před veškerým zlem: zahání zlé duchy, slouží k zaříkávání démonů, ochraně před čarodějnicemi, démony, upíry… Koneckonců dodnes si někteří lidé z těchto důvodů věší česnek doma nebo nosí jeho stroužek stále s sebou. Souvisí to nejspíš s jeho výraznou a pronikavou vůní, která vzniká setkáním sirných sloučenin obsažených v česneku se vzduchem. Nejúčinnější sirnou sloučeninou je tu allicin, který má antibakteriální účinky a snižuje hladinu cholesterolu i krevního tlaku.
Charakteristický je pach z úst, který česnek zanechává ještě několik hodin po jeho konzumaci. Má původ ve složkách rostlinných silic vylučovaných z těla dechem, tedy plícemi a potem. Tato nepříjemná stránka se dá vyřešit použitím různých česnekových preparátů, například tablet, které tento nežádoucí účinek nemají. Nicméně nejúčinnější je přece jen česnek čerstvý.
„Divokou“ formu česneku můžeme nalézt v přírodě ve vlhkých hájích a listnatých lesích. Jde o česnek medvědí, Allium ursinum. Jeho listy jsou velmi podobné listům konvalinky (která je mimochodem jedovatá), objevuje se však o měsíc dříve a poznáme ho bezpečně podle pronikavého česnekového aroma. Kvete bílými jemnými kvítky a nesbírá se jeho cibulka, nýbrž jen listy, případně květonosné stvoly. Brzy po odkvětu zmizí i listy a objeví se zase až za rok. Je velmi oblíbenou pochoutkou zvířat, a jak již naznačuje jeho název, chutná také medvědům. Pokud se přidává do krmení domácím zvířatům, přenáší se jeho pach do mléka a masa.
Drobně nakrájenými listy česneku medvědího můžeme posypat chléb s máslem, vařené brambory, okořenit polévku, pomazánku, špenát či obohatit salát. Obsahuje všechny látky jako česnek setý, ale jeho účinky jsou mnohem silnější. Sušením listy ztrácejí léčivé účinky, proto je nejlepší využít čerstvou rostlinu, případně si z ní pro použití v pozdějších obdobích roku vyrobit léčivou tinkturu. Ta si potom původní sílu uchovává. Už jste někdy pili česnekové víno? Na konci tohoto článku naleznete recept.
Česnek měl a má i své odpůrce, kteří ho nemusí mít. Josef A. Zentrich ve své knize Třetí cesta ke zdraví říká: „Česnek je rostlina „horká“ a „suchá“ – proto neprospívá lidem, kteří podobné vlastnosti mají dosti zdůrazněny, tedy lidem s „horkou hlavou“, horkokrevným cholerikům. Naopak je česnek mimořádně vhodným léčivem pro flegmatiky a vůbec ty lidské typy, které rády a hned upadají do té či oné formy pasivity.“ Česnek tedy působí nejen na fyzické tělo, ale i na vyšší složky člověka, přesně tak, jak by to mělo být u každého opravdového léku.
Podle čínské medicíny, která dělí vše do základních pěti prvků, je česnek čistým kovem. Kov představuje řád téměř vojenský, stabilitu, pevnost a tendenci navrátit původní stav. Česnek takto čistí a sterilizuje člověka na všech úrovních, nejen na té fyzické. Tady působí nejvíce na ty části těla, které v čínské medicíně také odpovídají kovu – a to jsou plíce, tlusté střevo a kůže. Plícemi a tlustým střevem vychází z organismu vše, co je pro něj nevhodné neboli podle čínské terminologie „kalné“. „Kalné“ od „čistého“ odděluje i kůže, jež brání vniknutí „kalných“ částí z vnějšku, ale také umožňuje vnitřním „kalům“ opustit tělo. Na úrovni psychické se česnek projevuje tendencí následovat a udržovat tradice, takže v nás podle čínské medicíny probouzí smysl pro tradiční hodnoty, na něž se dnes zapomíná, především na hodnoty morální. Tady je česnek jakýmsi aktivizátorem „hlasu svědomí“, vnitřního hlasu, který už v dnešní době přehlušily všechny vnější zvuky tramvají, aut, strojů, hudby a reklam, jež na nás stále útočí. Umění slyšet totiž podle čínské tradice také náleží k prvku kov. A takto nám může česnek pomoci lépe naslouchat svému vnitřnímu hlasu, který se nám mnohdy snaží dobře poradit. Co říkáte, nezkusíme to?
Pár receptů na závěr
TINKTURA Z ČESNEKU SETÉHO:
250 g česneku naložíme do 1 litru pálenky a necháme 14 dnů odstát při teplotě asi 30 stupňů. Láhví několikrát denně důkladně zatřepeme a po 14 dnech obsah scedíme. Tinktura vydrží zhruba jeden rok.
SIRUP PROTI VYSOKÉMU KREVNÍMU TLAKU:
Rozpustíme 100 g cukru ve sklenici vody a přidáme dvě hlavičky česneku. Dobře promícháme a užíváme denně dvě polévkové lžíce tohoto sirupu.
BĚLORUSKÝ RECEPT PROTI SKLERÓZE:
Rozetřeme jednu hlavičku česneku s jedním citronem a zalijeme litrem vařící vody. Necháme 48 hodin stát. Scedíme, uzavřeme do láhve, uložíme do chladna a užíváme třikrát denně jednu lžičku.
TINKTURA Z ČESNEKU MEDVĚDÍHO:
Nadrobno nakrájené listy naplníme do lahve a zalijeme 50% lihem nebo režnou kořalkou. Láhev dobře uzavřeme a postavíme na 147 dní na slunce nebo do tepla, nejlépe poblíž kamen. Obsahem občas protřepáváme. Potom přecedíme, vylisujeme, necháme ustát, tekutinu odsajeme a zbytek přefiltrujeme. Užíváme dvakrát denně kávovou lžičku v čaji nebo v mléce.
VÍNO Z ČESNEKU MEDVĚDÍHO:
Hrst drobně nakrájených listů dáme do 1/4 litru bílého vína, krátce povaříme, scedíme, osladíme podle chuti medem a obden pomalu po doušcích popíjíme.
TIPY A POSTŘEHY:
– Když stroužky česneku spaříme vroucí vodou a osušíme, slupku z nich snadno stáhneme.
– Stroužky lze lépe oloupat, když předtím česnek namočíme na půl hodiny do studené vody.
– Čím více je česnek nasekán nebo rozdrcen, tím více předá pokrmu svého aroma a chuti a naopak, čím větší jsou jeho kousky (případně i celé stroužky), tím jemnější je i jeho projev v pokrmu.
– Česnekový pach z rukou odstraníme pomocí osoleného citronu a umytí pod vodou nebo drhnutím rukou nerezovou lžičkou v míse pod tekoucí vodou.
– Zápach česneku z úst lze odstranit žvýkáním čerstvé zelené petrželky, pažitky, řeřichy, anýzu, fenyklu, pomerančové slupky, skořicové tyčinky, jablka, semen koriandru nebo pár zrnek pražené kávy, křenem či opečenou červenou řepou nebo vypitím sklenice mléka. Pomůže také mátový čaj, hlávkový salát (účinky jsou individuální, každý si může vyzkoušet, co mu nejlépe vyhovuje).
– Zápach česneku z nádoby odstraníme vypláchnutím vodou, a vložením novinového papíru (za pár dnů je vůně česneku pryč).
Jana Kučerová