Mrtvá ryba pluje s proudem*
31.05.2026 07:50
-- věřte nebo ne, toto rčení mě včera provázelo na cestách.
Zpočátku se mi totiž moc nechtělo vybočit z "proudu" pomyslného pohodlí domova - bylo tak krásně
a dělat si, co mě baví - znělo lákavěji :)
Návrh - odbýt tradiční výlet se Simi tou nejsnazší cestou a rychle domů, mi nějak svědomí nedalo.
Když tedy vyrážím na delší trasu proti proudu všemu a všem, s pominutím mnoha soudných argumentů - slyším v podcastu z mobilu tohle moudro: "Jen mrtvá ryba pluje s proudem, který ji bere sebou o patro níž...proud řeky teče shora a všechno sebou táhne dolů..."
No, přemýšlím o tom v duchu ještě v předzahrádce kavárny, kde u stolu asistuji Simonce v jejích potřebách, a přitom pozoruji jak
vichr lomcuje obřími slunečníky, které se též v rámci zachování funkčnosti brání poddat větrné smršti.
Když v tom přichází rodinka na první pohled klasická, jen letmo zahlédnu, vhledem k tomu že sedíme u nemocniční REHA - kavárny, není až tak neobvyklé vidět pacienty na vozíku. Muž, středního věku veze svou manželku a dvě děti jdou s nimi. Usedají ke stolku poblíž nás. Jsou tak zvláštně zaraženi.
Až teď zahlednu, že ta velmi skleslá paní je po čerstvé amputaci nohy.
Oj, to zabolí :(((
Nebudu zacházet do detailů.
S pokorou mlčím.
V Duchu žehnám rodině, ať se maminka znovu vzchopí a společně těžkou zkoušku dají.
Dochází mi, jak dnešní rčení o vystoupení z proudu, je mi detailně v realitě známo a obzvláště dnes transparentně realizováno před očima.
Opustit dav, a ne vždy dobrovolně, není zpočátku vůbec snadné. Až časem v průběhu překonávání mnoha úskalí, těch nejšílenějších překážek, které ani ve snu nechcete, po mnoha mikro záblescích z Vyšších světů a současně hlubokých ponorech do bezmoci, po tom všem se opana zvedá...
Napříč všem rádoby moudrům vzývajícím ke vstupu do kolektivního proudu, dá všem zúčastněným odvahu v podobě nasměrování k prahu vlastního Ducha. Nalezení pokladu, stejně jako Alchymista*
A to je pravda o níž ví jen ten, kdo na vlastní kůži zažije.
Krásný den, Víly moje přemilé:))