Letíme...

s citem nafouknutý balónek héliem, s lehkostí stoupá vzhůru...

v případě přetlaku, nebo zásahu nesourodého předmětu....prásk!!!

Stejně i náš trojrozměrný obal, pokud plníme adekvátním "obsahem" skvěle prospívá.)

Jakým způsobem, ale ustát příliv útočících informací, obav, stresujících stavů...

 snažící se přetlakovat  naše zvídavé hlavinky .)

Permanentní vyprazdňování

stále se opakujících pokusů - nás paralyzovat, se postupně stává denodenní hygienou.)

Přesto dobře míněné rady... jdou jedním uchem dovnitř a druhým ven,

pustit to z hlavy, nemyslet na to... snadno se řekne, ale !?

Chceme se přece vznášet, a dokud nevyprázdníme svůj baťůžek

nikdo jiný to za nás neudělá, a my přece toužíme létat:)

A pak náhle přijde moment..., já mu říkám MILOSRDNÝ*

je to Dar Prvotního Stvořitele....slyším, vlastně cítím ve svém srdci skvělou zprávu:

" Prosím...:) neohlížej se stále zpátky, důvěřuj v mou Lásku*

 jen..........................................leť!!!  

vždyť od samého začátku, máš na to mé Požehnání* * * 

* * *

whaw!!...ze srdíčka děkuji a letííííím :)