Ono to navazuje a graduje...

Víly moje milé, projíždím městem a najednou z přízemních myšlenek mě cosi vytrhne...  Spontánně v rychlosti zachycuji alespoň do mobilu. Zpětně vnímám jako slabý odvar, ten pocit, jaký mnou proletěl nelze zhmotnit. Když se teď s odstupem díváte na fotku, můžete si představit  cokoli... Pro mě to byl mikro mžik " VYTRŽENÍ do Oblak "  - následný krok po včerejším podvečerním přílivu Výsostné ENERGIE*  Mnohým z vás jsem avizovala, že se děje cosi výjímečného a je třeba být na Příjmu*. Děkuji za povzbudivé zpětné vazby, za účasti Být spolu v Duchu, vznikl zářný řetězec propojených Duší nesoucích se na stejné Vlně  povznášející Energie*  A dnes dopoledne mezi šedí domů zahlédnu tento výjev a znovu... I tentokrát zvláštní stav působil coby Nadpozemský klid s gejzírem Radostnosti, působilo to jako štafeta,  nakažlivě podněcovalo další a další...a i oni to s úsměvem posílali dál...  Stav, že přízemnost světských "starostí" je tatam, střežená brána symbolickou sochou lva mizí, opona se zvedá... Stejně jako včera v podvečer, kdy jásot Nebe byl slyšet na Zemi, těmi, kdo vyhlíželi. Ta pomyslná Brána coby výukové "vězení" našeho Vědomí má šanci být otevřena právě díky obrovskému přílivu Světla, Lásky, Milosrdenství, Prozření a Důvěry v Boží zaslíbení, že je Víc než "tma" co strachem dlouhodobě přikovala duši v těle k tíži země, ke zkostnatělým vymyšleným zlozvykům, s nemožností se svobodně nadechnout a roztáhnout křídla...

Přeji všem, ať se daří sdílet Světlo a Lásku

Opět se ozvu, až bude  Příliv*)