Letní bouřka

Brzy ráno před pátou, mě probouzí neobvykle jasná oranžovo červená zář. Zvláštní v tento čas!  Burácivé povětří cloumá závěsy otevřeného okna ložnice. Netradiční budíček nás okamžitě vystřelil z postele, něco tak nepřirozeného připomíná horské sluničko s infračervenou lampou. Jas rázem proniká všude..!!  Netrvá dlouho, oblohu zatahuje temný mračno, hromy, blesky, déšť...  Naštěstí z toho byla "jen" letní bouřka, vypršela se, vyburácela a za sebou díky Bohu, zanechala "jen" čerstvý ionizovaný vzduch... Co se to ale stále děje...? Napětí vzruch úzkost...!! Napadlo mě představit si, že jsem na nové Zemi, na místě, kde lidé žijí méně ze své hlavy a více v souladu sami se sebou, přírodou a také s druhými. Představu sebe jsem na chvilku pozorovala, jak bych žila...??  Zřejmě tak impozantní mrak by nezpůsobil strach z blížící se supercely..  Uvědomění, že právě naše individuální lidskost z nás činí součást celku,  nepostradatelnou a jedinečnou. Duše pak jako světlo hvězdy, z níž se na Zemi šíří paprsek, který může proniknout tmu a zazářit pouze skrze vnímavost lidského Bytí.  A tak na sebe ještě chvilku nechávám působit to Světlo ...ukazujíc, co je v této pospolitosti naší úlohou: Být sami sebou, v harmonii a odtud vyzařovat svou jedinečnou energii  -  Lásku* ***

Krásný den s Láskou El*